Jak probíhá povinný a nepovinný audit

Zjistili jste, že společnost má povinný audit? Kdo auditora vybírá, jak audit probíhá a na co v souvislosti s auditem pamatovat, si řekneme v tomto článku.

A pokud máte raději poslech, můžete si poslechnout audiočlánek.

Audit provádí auditor. A to buď statutární auditor (fyzická osoba) nebo auditorská společnost (právnická osoba), kterým vydala Komora auditorů České republiky rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost.

Při povinném auditu ověřuje auditor účetní závěrku a výroční zprávu, jejíž přílohou je i zpráva o vztazích.

Účetní závěrkou se rozumí rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha v účetní závěrce. Přitom povinnost ověření se vztahuje nejen na řádnou účetní závěrku k rozvahovému dni, ale i mimořádnou účetní závěrku.

Má-li společnost povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích (cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu, pak i tyto přehledy předloží k ověření. V případě, že společnost nemusí tyto přehledy sestavovat, ale dobrovolně je sestaví, může požádat auditora i o jejich ověření.

Pokud má společnost audit, ať již povinný či nepovinný, může se stát, že auditor bude přehled o peněžních tocích požadovat i v případě, že je společnost malou nebo mikro účetní jednotkou. Důvodem je, že auditor mimo jiné ověřuje i to, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice účetní jednotky.

Auditora si obchodní společnost vybírá sama.

Při výběru auditora je dobré si uvědomit, že jediným cílem by nemělo být splnění povinnosti předepsané zákonem. Mnohdy audit slouží i k ujištění vlastníků nebo vedení společnosti o tom, že údaje prezentované v účetní závěrce odpovídají skutečnosti a mohou se na ně spolehnout a rozhodovat se podle nich.

Výběru auditora se proto vyplatí věnovat náležitou pozornost.

Není vhodné vybírat auditora jen podle ceny. Cena je samozřejmě důležitým kritériem, neměla by však být tím jediným. Příliš nízká cena auditu může (ale nutně nemusí) znamenat nižší kvalitu a důvěryhodnost.

Mezi hlavní kritéria výběru by měly patřit znalosti a zkušenosti auditora. Auditor musí být schopen zhodnotit i ty nejsložitější transakce v podniku, proto by měl mít zkušenosti s auditem podobných společností (velikostí, předmětem podnikání apod.). Důležitá je důvěra a také nezávislost auditora, která je dána zákonem.

Společnost se může rozhodnout pro audit i dobrovolně. Postup je v takovém případě obdobný.

Má-li obchodní společnost povinný audit, je potřeba, aby její nejvyšší orgán určil auditora, a to ještě před uzavřením smlouvy o provedení povinného auditu.

Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je valná hromada. V případě, že má společnost jediného společníka, určí auditora tento jediný společník.

Pokud společnost uzavře smlouvu o povinném auditu s auditorem, který nebyl předtím určen, je tato smlouva neplatná.

Auditoři plánují termíny auditu jednotlivých společností i s několikaměsíčním předstihem. Proto se vyplatí, když kontaktujeme vybraného auditora co nejdříve, aby měl volný termín.

Přitom je vhodné kontaktovat ho i několik měsíců před skončením účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje. Pak je totiž možné naplánovat nejen termín samotného auditu, ale také předauditu.

Předaudit probíhá ještě před koncem účetního období a je v podstatě přípravou na samotný audit.

Auditor se při něm zaměřuje na pochopení procesů ve společnosti a také prověřuje oblasti, které by mohly být rizikové.

Pro společnost je předaudit příležitostí odstranit včas případné nepřesnosti nebo chyby a připravit se co nejlépe na účetní uzávěrku i na sestavení účetní závěrky.

Auditor nejprve domluví se zástupcem společnosti podmínky spolupráce a předloží návrh smlouvy.

Po podpisu smlouvy auditor sestaví harmonogram auditu, zhodnotí rizikové oblasti společnosti a připraví program kontrol.

Na základě toho domluví auditor se zástupcem společnosti termín zahájení auditu.

Zástupce společnosti může auditora požádat, aby zaslal předem seznam podkladů, které bude vyžadovat.

Kromě toho, že společnost auditorům předkládá ke kontrole vybrané účetní doklady, smlouvy a jiné dokumenty a připravuje výstupy z účetnictví, zasílají auditoři často k vyplnění i různé tabulky a přehledy.

Při samotném auditu provádí auditor testy vybraných údajů z účetnictví. Je potřebná spolupráce ze strany účetního oddělení i dalších oddělení. Auditor prověřuje vybrané účetní doklady, smlouvy, inventarizace. Zkoumá rovněž, jak jsou nastaveny procesy ve firmě, například oběh dokladů, vnitropodnikové směrnice, kontrolní procesy apod.

Auditoři zpravidla zahajují audit přímo v prostorách auditované společnosti. Podle dohody pak dokončují audit na dálku a zasílají seznam doplňujících podkladů a informací, které k dokončení potřebují.

Auditor samozřejmě ověří i správnost sestavené účetní závěrky, to znamená výkazů, přílohy v účetní závěrce, popř. přehledu o změnách vlastního kapitálu a přehledu o peněžních tocích, a navrhne případné úpravy a doplnění.

Je velmi pravděpodobné, že auditor požádá o možnost účastnit se fyzické inventury zásob a v některých případech i fyzické inventury majetku. Záleží na tom, zda zásoby či majetek tvoří významnou část aktiv společnosti.

Je důležité informovat auditora s dostatečným předstihem o termínech inventury, aby se jí mohl účastnit.

Pokud tak společnost neučiní, může auditor ze zákona nařídit mimořádnou inventuru. V praxi se to stává zřídka, auditor však tuto možnost má.

V krajním případě se může stát, že auditor vydá zprávu s výhradou, kde uvede, že není schopen vyjádřit se k ocenění zásob nebo majetku, protože se nemohl účastnit inventury.

Zůstatek pohledávek a závazků ověřujeme mimo jiné i u odběratelů a dodavatelů tak, že rozesíláme konfirmační dopisy.

Jestliže má společnost audit, ať již povinný či nepovinný, je vhodné domluvit se přímo s auditory. Auditoři zpravidla vyžadují, aby byly použity jejich vzory konfirmačních dopisů a často je pak i sami rozesílají.

Auditoři přitom rozesílají konfirmační dopisy nejen odběratelům a dodavatelům, ale také společnostem ve skupině, bankám a právním zástupcům společnosti. Je proto vhodné domluvit se s auditory včas, aby ti, kterým konfirmační dopisy rozesíláme, měli dostatek času reagovat a aby se tak zbytečně neprodlužovala doba trvání auditu.

Po prověření všeho potřebného by měla následovat schůzka, na které auditor seznámí zástupce společnosti s výsledky auditu a projedná koncept zprávy a dopisu auditora.

Auditor po dokončení prací vydá finální zprávu auditora a případně i dopis, v němž uvede doporučení, které se týkají zlepšení vnitřních kontrol, návrhy změn v účtování a seznam chyb, které nejsou natolik významné, aby ovlivnily výrok.

A jaké mohou být typy výroků auditora a jaké další skutečnosti může auditor ve zprávě uvést, se dozvíte přímo na stránkách KAČR zde (srolujte na stránce trochu dolů).

Má-li společnost povinný audit, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na 6 měsíců.

V této souvislosti sledujeme, zda nezanikla povinnost auditu. Společnost se může samozřejmě pro ověření účetní závěrky auditorem rozhodnout i dobrovolně. Při nepovinném auditu se však lhůta pro podání daňového přiznání neprodlužuje.

Mohlo by se tak stát, že by byla společnost s podáním daňového přiznání a s platbou daně v prodlení.

V současné době již naštěstí můžeme i dodatečně zplnomocnit daňového poradce, aby za společnost daňové přiznání podal. Od roku 2021 totiž neplatí povinnost podat plnou moc udělenou daňovému poradci na finanční úřad do 1. dubna a stačí ji podat do 1. července spolu s daňovým přiznáním.

Některé účetní jednotky mají povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Konsolidovaná účetní závěrka a konsolidovaná výroční zpráva jsou v souladu se zákonem o účetnictví povinně ověřovány auditorem.

Podrobnosti ke konsolidované účetní závěrce najdete v § 22 až § 23a zákona o účetnictví.

Pokud se chystáte na sestavení účetní závěrky, mohla by se vám hodit Sada Sestavujeme účetní závěrku. Více informací najdete zde.