Konsolidační balíček aneb změny v roce 2024

Tzv. konsolidační balíček, který už byl definitivně schválen, přinese od roku 2024 mnoho změn. A v tomto článku se zaměříme na ty nejdůležitější změny, které se týkají obchodních společností.

Od roku 2024 se zvýší sazba daně z příjmů právnických osob na 21 %.

V daňovém přiznání, které budeme podávat za rok 2023, uvedeme ještě sazbu 19 %.

Pro výpočet odložené daně k 31. 12. 2023 však použijeme již novou 21% sazbu. V souladu s účetními předpisy jsme totiž povinni použít sazbu daně z příjmů platnou v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. A tímto obdobím bude rok 2024 a následující roky, v nichž bude platit již vyšší sazba daně.

Společnost se může od roku 2024 rozhodnout, že vstoupí do tzv. režimu vylučování kurzových rozdílů, ve kterém nebude do základu daně zahrnovat nerealizované kurzové rozdíly. Ty vznikají zejména v důsledku přecenění majetku a závazků v cizí měně k rozvahovému dni, resp. k okamžiku, ke kterému je sestavována účetní závěrka.

Znamená to, že kurzové rozdíly se stanou součástí základu daně až v okamžiku jejich realizace, například při úhradě nebo odpisu pohledávky či závazku apod.

V takovém případě společnost podá správci daně oznámení, a to nejpozději do 3 měsíců od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém se rozhodne takto postupovat.

Tento krok je však vhodné pečlivě zvážit, protože v tomto režimu je společnost povinna setrvat minimálně 3 zdaňovací období.

Pokud se společnost rozhodne tento režim uplatnit již v roce 2024, musí nejpozději do 31. 3. 2024 podat oznámení správci daně. Tento režim je pak pro ni povinný i v roce 2025 a 2026.

Pokud se pak společnost rozhodne z tohoto režimu vystoupit, dodaní všechny vyloučené kurzové rozdíly bez ohledu na to, zda byly, či nebyly realizovány. Přitom režim vylučování kurzových rozdílů přestane společnost uplatňovat uplynutím druhého zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém podá správci daně oznámení o vystoupení z režimu.

Do tohoto režimu nemůže vstoupit společnost, která je v likvidaci nebo která je dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení. Pokud tyto skutečnosti (vstup do likvidace, zahájení insolvenčního řízení) nastanou až poté, co společnost do režimu vstoupila, dojde z těchto důvodů k vynucenému ukončení režimu.

Tento režim se týká pouze daně z příjmů a společnost samozřejmě i nadále účtuje o nerealizovaných kurzových rozdílech.

Společnosti mohou od 1. 1. 2024 vést dobrovolně účetnictví i v jiné než v české měně. Jedná se o koncept tzv. funkční měny, kterou měl původně přinést nový zákon o účetnictví, který začne pravděpodobně platit od 1. 1. 2025.

Funkční měnou by měla být měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém společnost působí. Společnost musí prokázat, že zvolená měna je pro ni měnou funkční.

Touto funkční měnou může být česká měna nebo to v současné době může být EUR, USD a GBP. Pokud je funkční měnou společnosti jiná měna než tyto uvedené měny, povede společnost i nadále povinně účetnictví v české měně.

Zároveň platí, že společnost může vést účetnictví i nadále v české měně, a to i když pro ni není funkční měnou.

Změnu funkční měny může společnost provést pouze k prvnímu dni účetního období. Podle aktuálně dostupných informací nemusí tuto změnu nikde nahlašovat.

Tento krok je vhodné opět pečlivě zvážit. Případný přechod zpět na českou měnu totiž bude možný jen za předpokladu, že měna, kterou společnost používá, pro ni přestala být funkční měnou. A obdobně to platí, pokud by společnost chtěla přejít na jinou funkční měnu (například z EUR na USD).

Podle posledních informací bude i společnost, která vede účetnictví ve funkční měně, vyplňovat přiznání a hlášení k DPH i odvádět daň v českých korunách. Obdobně to platí například pro daň ze mzdy, sociální a zdravotní pojištění.

Co se týká daně z příjmů právnických osob, informace nejsou zatím jednotné. V současné době převládá názor, že finální daň bude muset být vypočtena a odvedena v českých korunách, ale některé dílčí položky potřebné pro výpočet budou moci být vyčísleny ve funkční měně.

Přesná pravidla týkající se stanovení funkční měny i přechodu na tuto funkční měnu a také případné změny v budoucnu by měla upravovat prováděcí vyhláška.

Společnost může od 1. 1. 2024 uplatnit při pořízení osobního automobilu odpočet DPH ze základu daně, který činí maximálně 2 mil. Kč. Znamená to, odpočet DPH může činit nejvýše 420 tis. Kč.

Pokud však společnost uhradí na tento automobil do 31. 12. 2023 přiměřenou zálohu, může si i v roce 2024 uplatnit DPH z celé pořizovací ceny.

V případě, že bude zaměstnanec automobil používat částečně i pro soukromé účely, uplatní společnost samozřejmě odpočet DPH pouze v poměrné výši.

Toto omezení se přitom týká automobilů, které jsou pro účely zákona o DPH dlouhodobým majetkem. Zjednodušeně řečeno to je automobil, který je hmotným majetkem z pohledu zákona o daních z příjmů.

Pokud společnost eviduje automobil jako zboží, může uplatnit (při splnění podmínek) odpočet DPH v plné výši.

Společnost může z automobilu, který zařadí ve zdaňovacím období započatém 1. 1. 2024 uplatnit daňové odpisy maximálně do výše 2 mil. Kč. A to i když uhradila do 31. 12. 2023 zálohu.

Přitom daňové odpisy vypočítáme z celé vstupní ceny, ale v každém zdaňovacím období uplatníme jen poměrnou část odpisů, která odpovídá vstupní ceně 2 mil. Kč.

Tento limit platí pro vstupní cenu, zvýšenou vstupní cenu, i změněnou vstupní cenu.

Daňovou zůstatkovou cenou pro účely daně z příjmů by měl být rozdíl mezi vstupní cenou a daňovými odpisy vypočtenými z celé vstupní ceny, nikoliv rozdíl mezi vstupní cenou a skutečně uplatněnými odpisy v poměrné výši.

Je tak možné, že výnos z prodeje bude vyšší než součet uplatněných daňových odpisů a daňové zůstatkové ceny.

Toto bude častý případ např. i u prodejců automobilů, kteří evidují předváděcí vozy jako dlouhodobý hmotný majetek.

Podle aktuálních informací nebude pravděpodobně v těchto případech možné využít ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) zákona o daních z příjmů, podle kterého nepodléhá zdanění výnos související s nedaňovým nákladem.

Uvidíme však, zda nedojde ještě k nějakým dodatečným úpravám v zákonu o daních příjmů.

Tento limit 2 mil. Kč se pro účely DPH i daně z příjmů vztahuje na vozidla kategorie M₁, tedy na vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla.

Výjimkou jsou vozidla, která jsou sanitním nebo pohřebním vozem nebo která slouží ke koncesované silniční přepravě. Na ty by se limit 2 mil. Kč neměl vztahovat.

A limit se nevztahuje na nákladní vozidla a autobusy.

V souladu s § 30a zákona o daních z příjmů může společnost uplatnit u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 1 a 2, který byl pořízen v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023, mimořádné daňové odpisy. A to za předpokladu, že je jeho prvním odpisovatelem.

Tyto mimořádné daňové odpisy bude možné uplatnit i nadále u bezemisních vozidel, která budou pořízena v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028.

Daňově uznatelným nákladem je při splnění podmínek reklamní nebo propagační předmět v hodnotě nepřevyšující částku 500 Kč. Od roku 2024 již není možné za tento reklamní a propagační předmětem považovat tiché víno.

Od 1. 1. 2024 platí jen dvě sazby DPH, a to základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %.

A snížená 12% sazba DPH se od 1. 1. 2024 vztahuje také na noviny a časopisy (tištěné i elektronické).

U čepovaného piva bude nově uplatňována 21% sazba DPH. A základní 21% sazbě DPH budou podléhat také např. služby autorů a umělců, kadeřnické a holičské služby, oprava obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové služby nebo také sběr, přeprava a skládkování komunálního odpadu.

Tištěné a elektronické knihy i audioknihy budou od 1. 1. 2024 od DPH osvobozeny s nárokem na odpočet DPH.

Znamená to, že u přijatých zdanitelných plnění, které souvisejí s dodáním knih, bude mít společnost nárok na odpočet daně v plné výši a dodání knih bude vykazovat na řádku 26 daňového přiznání.

Poskytovatelé platebních služeb (banky, provozovatelé platebních brán apod.) mají od 1. 1. 2024 povinnost evidovat a oznamovat správci daně přeshraniční platby, a to při překročení 25 přeshraničních plateb u jednoho příjemce za kalendářní čtvrtletí. Český správce daně je pak přenese do systému CESOP.

Provozovatelé digitálních platforem, přes které lze prodávat zboží nebo službu (e-shopy, online tržiště apod.) mají povinnost oznamovat správci daně příjmy, které prodejci získají na jejich platformách vybranými činnostmi.

Těmito vybranými činnostmi jsou poskytnutí nemovité věci (ubytovací služby i nájem), poskytnutí dopravního prostředku (automobilu, kola, koloběžky), osobní služba (manuální práce, úklidová služba, kurýrní služby, doučování, online vedení účetnictví apod.) či prodej zboží.

Kromě příjmů provozovatelé platforem evidují a oznamují další předepsané informace.

Přitom tato povinnost vznikla již od 1. ledna 2023, kdy byli provozovatelé platforem povinni začít evidovat předepsané informace. První oznámení za rok 2023 pak podají správci daně do 31. ledna 2024.

Od 1. 1. 2024 podléhá nově vyšší sazbě daně z příjmů ve výši 23 % základ daně zaměstnance, který přesahuje 36násobek průměrné mzdy (do 31. 12. 2023 je to 48násobek). Měsíčně to tedy odpovídá nově trojnásobku namísto čtyřnásobku průměrné mzdy.

Přitom maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění zůstává i nadále ve výši 48násobku průměrné mzdy.

Od 1. 1. 2024 se ruší sleva na studenta a sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné).

Slevu na manželku nebo manžela s příjmy do 68.000 Kč ročně je možné od 1. 1. 2024 uplatnit jen za předpokladu, že manželé vyživují ve společně hospodařící domácnosti dítě, které nedovršilo věku 3 let. Její výše by měla i nadále činit 24.840 Kč.

Od roku 2024 je zavedeno nemocenské pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 %. Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance tak bude činit nově 7,1 %.

Do 30. 6. 2024 podléhají příjmy z dohod o provedení práce odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, pokud přesáhnou v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč.

Od 1. 7. 2024 budou příjmy, které plynou z dohod o provedení práce podléhat odvodu pojistného na sociální zabezpečení v tom měsíci, ve kterém budou činit alespoň rozhodnou částku.

Společnost je od 1. 7. 2024 povinna zaměstnance nejpozději v den jeho nástupu informovat, za jakých podmínek může vzniknout povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení.

Bude-li mít společnost s některým ze zaměstnanců uzavřenou dohodu o provedení práce přede dnem účinnosti novely, tj. před 1. 7. 2024 a tato dohoda bude trvat i nadále po 1. 7. 2024, je povinna se přihlásit do registru zaměstnavatelů do 30 dnů, pokud již není přihlášena.

Od 1. 7. 2024 pak společnost povinně poskytne správě sociálního zabezpečení do 20. dne následujícího měsíce informace o všech příjmech, které vyplatila na základě dohod o provedení práce. Správa sociálního zabezpečení by pak měla informovat všechny zaměstnavatele i zaměstnance o tom, jaká částka pojistného má být uhrazena za daný měsíc, pokud příjem dosáhne rozhodné částky.

Co se týká zdravotního pojištění, není zatím jasné, jaký bude postup, protože toto konsolidační balíček neřeší. V souladu s § 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění nepodléhají dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.

Ohledně odvodů pojistného z dohod o provedení práce tedy ještě existuje mnoho nezodpovězených otázek a nezbývá, než sledovat další vývoj.

Významné změny nastávají od 1. 1. 2024 u nepeněžních benefitů.

Ty budou nově osvobozeny do výše 50 % průměrné mzdy za zdaňovací období. V roce 2024 tedy do souhrnné výše 21.983,50 Kč za rok (43.967 Kč × 50 %). Do tohoto limitu se započítává např. i příspěvek na dovolenou.

Na straně zaměstnavatele budou tyto nepeněžní benefity do limitu daňově neuznatelné. Nepeněžní benefity nad tento limit, ze kterých bude na straně zaměstnance odvedena daň a pojistné, by měly být pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.

Přitom na nepeněžní benefity mají nárok i zaměstnanci na dohodu o provedení práce a na dohodu o pracovní činnosti. Důležité je, aby toto bylo vždy uvedeno ve smlouvě. 

Od roku 2024 dochází ke sjednocení daňového režimu u stravného. V současné době platí, že částka stravného vyplaceného nad limit je zdanitelným příjmem zaměstnance. Od 1. 1. 2024 toto platí i pro stravné poskytnuté nepeněžní formou, tzn. pro stravenky nebo závodní stravování.

Znamená to, že hodnota příspěvku na stravování nad limit je od roku 2024 zdanitelným příjmem zaměstnance, ze kterého odvede společnost daň i pojistné. Například v roce 2023 by to byla částka nad 107,10 Kč za jednu směnu.

Nově není osvobozeno zvýhodnění u tzv. manažerských bytů. Toto by se nemělo dotknout těch, kteří budou mít v těchto bytech bydliště před 1. 1. 2024.

Drobné občerstvení, káva nebo čaj, které společnost poskytuje zaměstnancům na pracovišti, je považováno za zajištění pracovních podmínek na pracovišti a není zdanitelným příjmem zaměstnance.

Osvobozené by pak měly být příjmy zaměstnance plynoucí z účasti na sportovních či kulturních akcích pořádaných zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, jako jsou například firemní vánoční večírky nebo teambuildingy. Tyto příjmy by se neměly započítávat do limitu, který platí pro osvobození nepeněžních benefitů.

Poskytuje-li společnost zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za zdanitelný příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo.

Pokud má zaměstnanec k dispozici bezemisní vozidlo, bude jeho zdanitelným příjmem od roku 2024 pouze 0,25 % vstupní ceny.

Mění se pravidla pro oznamování o příjmech plynoucích do zahraničí daňovému nerezidentovi ze zdrojů na území ČR. Tato pravidla by mělo být možné aplikovat již na příjmy za rok 2023.

V roce 2024 by měla vzniknout pro vybrané jednotky povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů.

Nově se zavádí povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o udržitelnosti. Toto by se však v roce 2024 mělo zatím dotknout pouze velkých korporací.

A také dochází ke zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí, a to v průměru přibližně na 1,8násobek.

Pokud se chystáte na sestavení účetní závěrky, mohla by se vám hodit Sada Sestavujeme účetní závěrku. Více informací najdete zde.