TIPY A MININÁVODY ZDARMA

Níže najdete různé krátké postřehy, tipy a krátké návody, která se vám mohou hodit při účtování, roční uzávěrce i při sestavování účetní závěrky. Další tipy můžete získávat zde.

„I pohledávku a závazek, které jsou po splatnosti, vykážeme v určitých situacích v rozvaze jako dlouhodobé.“

💡 Nepovažujme pohledávku nebo závazek automaticky za krátkodobé jen proto, že jsou k rozvahovému dni už po splatnosti.

Jestliže vykážeme v rozvaze například pohledávku jako krátkodobou, dáváme tím najevo, že v dohledné době (nejdéle v době do 1 roku od rozvahového dne) společnost očekává za tuto pohledávku úhradu.

✏️ Pokud tedy z jednání s dlužníkem vyplývá, že nebude schopen pohledávku uhradit dříve než za rok, vykážeme ji v rozvaze jako dlouhodobou. A to i když je pohledávka po splatnosti. Případně také zvážíme tvorbu opravné položky.

Je totiž důležité, aby informace v účetní závěrce podávaly vždy věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace společnosti. Samozřejmě i v tomto případě platí zásada významnosti.

„Zůstatky evidované na účtech účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací je třeba vykázat tak, aby nebyla zkreslena aktiva a pasiva.“

Při sestavování rozvahy je třeba mimo jiné vykázat správně zůstatky účtů účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací.
 
Toho docílíme tak, že uvedeme za každý druh daně zůstatek buď jen v aktivech, je-li výsledkem pohledávka, nebo v pasivech, je-li výsledkem závazek.
 
A obdobně to platí pro zůstatek účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
 
🫣Jinak se může stát, že na příslušném řádku rozvahy bude „záporná“ hodnota nebo dokonce budou záporná aktiva či pasiva. V „lepším“ případě pak budou aktiva a pasiva vykázány v nesprávné výši (budou nadhodnoceny nebo podhodnoceny).
 
📝 Pokud například evidujeme na účtu
• 341.100 předpis daně (závazek) ve výši 100 000 Kč a
• 341.200 uhrazené zálohy (pohledávku) ve výši 80 000 Kč,
 
vykážeme v rozvaze jen výsledný závazek ve výši 20 000 Kč v pasivech na řádku C.II.8.5. Stát – daňové závazky a dotace.

„Ne všechny přechodné účty aktiv a pasiv vyjádřené v cizí měně se k rozvahovému dni přepočítávají.“

❓Přepočítávají se přechodné účty aktiv a pasiv k rozvahovému dni, pokud na nich byly účtovány transakce v cizí měně?
 
💡Odpověď: Některé ano, některé ne.
 
✅ Pokud mají následující účty zůstatek v cizí měně, provedeme jejich přepočet kurzem platným k rozvahovému dni:
 
• 383 – Výdaje příštích období
• 385 – Příjmy příštích období
• 388 – Dohadné účty aktivní
• 389 – Dohadné účty pasivní

Přitom je důležité dbát i na to, aby náklady a výnosy, které byly zaúčtovány prostřednictvím těchto účtů, byly vypočteny ke dni účetního případu v cizí měně a byly ve správný okamžik odpovídajícím kurzem přepočteny na českou měnu.
 
❌ Naproti tomu náklady příštích období (účty 381 a 382) a výnosy příštích období (účet 384) nepřepočítáváme, i když byly uhrazeny (účtovány) v cizí měně.
 
🧩 Více informací najdete v interpretacích Národní účetní rady I-18 Dohadné položky v cizí měně a I-37 Časové rozlišování a cizí měna, které najdete na www.nur.cz.

„Při zařazení společnosti do příslušné kategorie účetních jednotek je třeba vycházet ze správných údajů.“

Pokud vykážeme aktiva v rozvaze nebo čistý obrat ve výkazu zisku a ztráty v nesprávné výši, může se stát, že společnost zařadíme do nesprávné kategorie účetních jednotek🤦‍♀️

Některé povinnosti týkající se vedení účetnictví a také rozsah, v němž sestavujeme a zveřejňujeme účetní závěrku, se odvíjí právě od toho, do jaké kategorie společnost patří.

A výše aktiv a čistého obratu rozhoduje i o tom, zda má společnost povinný audit. Rozhodující mohou být i zdánlivé „drobnosti“. Samozřejmě záleží vždy na výši položek.

Nesprávnou výši aktiv můžeme vykázat například, pokud

📌 neuhrazený přijatý dobropis ponecháme na účtu 321 a i v rozvaze ho vykážeme jako součást závazků (a obdobně to platí v případě neuhrazeného vydaného dobropisu),

📌 záporný zůstatek bankovního účtu (kontokorent) vykážeme společně se zůstatky ostatních účtů na řádku peněžní prostředky na účtech,

📌 netvoříme účetní opravné položky k pohledávkám, u kterých existuje riziko, že nebudou uhrazeny – to se týká např. i pohledávek z titulu poskytnutých zápůjček, poskytnutých záloh nebo pohledávek za spojenými osobami, ke kterým nelze tvořit daňové opravné položky.

Více v článku Co vše ovlivňuje výši aktiv a čistého obratu.

„Pokud společnost prodává firemní automobil nebo jiný majetek zaměstnanci či osobě ve skupině, je důležitá cena obvyklá.“

V případě, že společnost prodává automobil či jiný majetek jednatelům, společníkům nebo společnostem, které jsou ve skupině, tedy osobám blízkým, je vhodné prodat ho za cenu „obvyklou“.

Jinak je společnost povinna o rozdíl mezi cenou prodejní a „obvyklou“ upravit základ daně z příjmů (pokud rozdíl uspokojivě nedoloží). Více najdete v § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů.

Cenu „obvyklou“ může společnost doložit i jinak než znaleckým posudkem. I když je to samozřejmě nejjistější.

💡 Při prodeji automobilu může být důkazem např. cenová nabídka od autobazaru na konkrétní automobil. Také můžeme vyhledat na stránkách několika autobazarů informaci, jaká je cena automobilů stejného typu, stáří a v obdobném stavu. Důležité je vše uschovat pro případnou pozdější kontrolu ze strany správce daně.

🧩 Jestliže od společnosti odkupuje majetek, zásoby nebo zboží zaměstnanec, je rovněž důležité stanovit „obvyklou“ cenu. A to i když není zaměstnanec považován z pohledu zákona o daních z příjmů za osobu spojenou.

Pokud totiž společnost automobil prodá zaměstnanci za cenu nižší, než je cena „obvyklá“, je rozdíl nepeněžním příjmem zaměstnance, ze kterého je zaměstnavatel povinen odvést daň i pojistné.

Cena „obvyklá“ je důležitá v některých případech také z pohledu DPH. A od roku 2025 nově i v případě zaměstnance. Podrobnosti najdete v zákoně o DPH, zejména v § 36 a v § 36a.

„Rozhodující není to, zda zaměstnanec automobil k soukromým jízdám skutečně použil, ale zda měl možnost ho použít.“

Ustanovení § 6 zákona o daních z příjmů nám mimo jiné říká: „Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla.“
 
Určeným procentem se rozumí:
• 0,25 % v případě bezemisního vozidla,
• 0,50 % v případě nízkoemisního vozidla,
• 1,00 % v případě ostatních vozidel.
 
Pokud výsledná částka činí méně než 1.000 Kč, je zdanitelným příjmem 1.000 Kč.
 
❗Přitom vždy vycházíme z pořizovací ceny včetně DPH. Pokud společnost pořizuje vozidlo na finanční leasing nebo ho má pronajaté, vycházíme ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka. A to i když dojde k následné koupi.
 
V případě, že má zaměstnanec v jednom měsíci k dispozici více vozidel postupně, vybereme pro výpočet vozidlo s nejvyšší vstupní cenou. Pokud má tato vozidla najednou, vypočteme procento ze součtu vstupních cen všech těchto vozidel.
 
💡 Věta „Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci…“ je velmi důležitá. Znamená totiž, že i když nemá zaměstnanec daný měsíc dle knihy jízd soukromé jízdy, má zaměstnavatel povinnost základ daně a základ pro pojistné navýšit o tento nepeněžní příjem, pokud zaměstnanec mohl vozidlo použít i pro soukromé účely. Vyplývá to z pokynu GFŘ D-59.
 
Pokud v některém měsíci nechce zaměstnanec možnosti využít, je vhodné toto upravit dodatkem ke smlouvě.

„Pokud není manko předepsáno k náhradě, jsme v některých případech povinni vrátit odpočet. A netýká se to jen manka.“

📌 Kdy je třeba provést vyrovnání či úpravu odpočtu
Pokud není manko na zásobách předepsáno k náhradě, je třeba provést vyrovnání uplatněného odpočtu DPH.

Jestliže se jedná o dlouhodobý majetek z pohledu DPH, pak provedeme úpravu uplatněného odpočtu DPH.

Úplnou definici dlouhodobého majetku najdeme v § 4 odst. 4 zákona o DPH. Je jím kromě jiného majetek, který je hmotným majetkem pro účely zákona o daních z příjmů, tedy hmotný majetek s pořizovací cenou vyšší než 80 tis. Kč. A v některých případech je jím i majetek pořizovaný na finanční leasing.

Povinnost vyrovnání, resp. úpravy uplatněného odpočtu DPH platí i v situacích, kdy plátce nenahlásil zničení, ztrátu nebo odcizení zásob nebo majetku pojišťovně nebo policii, anebo nahlásil, ale není s to zničení, ztrátu nebo odcizení pojišťovně nebo policii řádně doložit.

Anebo v případech, kdy účelově zničí, ztratí nebo si nechá odcizit zásoby nebo majetek, resp. k tomu přispěje nedbalostí.
 
📌 Účtování
Částku vyrovnaného, resp. upraveného odpočtu daně zaúčtujeme zápisem MD 549 / D 343. A to ještě k 31. 12. 2024, pokud manko (nebo škoda) souvisí s rokem 2024.
 
📌 Přiznání k DPH a kontrolní hlášení
Pokud jsme dokončili celý proces inventarizace například až 20. ledna 2025, provedeme vyrovnání nebo úpravu odpočtu daně v přiznání za leden 2025.

Vyrovnání odpočtu daně u zásob provedeme na řádku 45, úpravu odpočtu daně v případě dlouhodobého majetku na řádku 60 daňového přiznání k DPH.
 
Vyrovnání ani úpravu uplatněného odpočtu DPH v kontrolním hlášení neuvádíme. 

Další podrobnosti najdete v informaci GFŘ. 

„Při úpravě či odpočtu DPH je třeba rozlišovat, zda se jedná o nespotřebované zásoby, dlouhodobý majetek nebo drobný majetek.“

📌 Základní postup u zásob
Vyrovnání uplatněného odpočtu DPH provedeme u zásob, které ještě nebyly vydány do spotřeby, prodány apod., tzn. u nepoužitých zásob. Za nepoužitý se považuje i spotřebovaný materiál použitý na výrobu takového produktu, jenž sám dosud nebyl vydán do spotřeby, prodán apod.

Vyrovnání odpočtu daně provedeme z částky uplatněného odpočtu daně. Nejsme-li za žádných okolností schopni zjistit původně uplatněný odpočet daně, aplikujeme metodu výpočtu, kterou využívá společnost v účetnictví (metoda FIFO, vážený aritmetický průměr apod.).

📌 Základní postup u dlouhodobého majetku
Základní lhůta pro úpravu DPH u dlouhodobého majetku (definice viz § 4 odst. 4 zákona o DPH) je 5 let, u nemovitostí 10 let. Přitom vypočteme částku, která odpovídá době, která zbývá. A zohledníme to, zda byl uplatněn odpočet v plné či částečné výši.
 
📝 Příklad: Společnosti byl v průběhu roku 2024 odcizen stroj v hodnotě 100 tis. Kč. Společnost nebyla schopna odcizení řádně doložit a pojišťovna odmítla uhradit pojistné plnění. Při pořízení stroje byl v roce 2022 uplatněn odpočet daně v plné výši, tedy ve výši 21 tis. Kč. Případnou opravu, resp. úpravu odpočtu daně je společnost povinna provést v letech 2022 až 2026.
 
Proto provede úpravu odpočtu DPH za zbývající roky, ve kterých již majetek nemůže používat, tj. za roky 2024, 2025 a 2026. Částka úpravy odpočtu činí: (21.000 Kč : 5 let) × 3 roky = 12.600 Kč. Společnost ji uvede na řádku 60 daňového přiznání k DPH.
 
📌 Základní postup u „drobného“ majetku
Pokud zjistíme, že chybí „drobný“ majetek, který byl již používán, například notebook do 80 tis. Kč, tak i když ho účetně odpisujeme, neprovádíme ani vyrovnání (protože byl již použit) a ani úpravu (není dlouhodobým majetkem pro účely DPH).

Pokud by však byl tento notebook zatím na skladě a nebyl vydán do spotřeby, resp. zaměstnanci (nebyl by zatím použit), pak bychom provedli vyrovnání odpočtu daně stejně jako u zásob.

„Zákonné opravné položky tvoříme jen k nepromlčeným pohledávkám.“

Zákonné (daňové) opravné položky můžeme tvořit jen k nepromlčeným pohledávkám. To mimo jiné znamená, že je musíme včas zrušit (odúčtovat) a zohlednit v základu daně z příjmů jako snížení daňových nákladů.
 
❓A jak k pohledávkám, ke kterým jsme vytvořili zákonné opravné položky, přistupovat?
 
🅰️ Pohledávku odepíšeme. A to nejlépe ještě před jejím promlčením. Jedině v takovém případě můžeme odpis pohledávky do výše vytvořené zákonné opravné položky uplatnit jako daňový náklad, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů (v tomto ustanovení jsou pak uvedeny i další případy, kdy je odpis pohledávky daňově uznatelný).
 
Odepsanou pohledávku evidujeme v podrozvahové nebo mimoúčetní evidenci. Pokud by byla v budoucnu pohledávka uhrazena, zaúčtujeme úhradu zápisem MD 221 / D 646.
 
🧩 Aby byla z pohledu daně z příjmů splněna podmínka „do výše vytvořené zákonné opravné položky“, dodržíme při účtování tento postup:
 
1️⃣ Vytvoříme (zaúčtujeme) zákonnou opravnou položku zápisem MD 558 / D 391.
 
2️⃣ Pohledávku odepíšeme zápisem MD 546 / D 311 (nebo jiný účet pohledávek).
 
3️⃣ Rozpustíme (odúčtujeme) vytvořenou zákonnou opravnou položku zápisem MD 391 / D 558. Tento krok provedeme opravdu až poté, co jsme pohledávku odepsali.
 
Přitom všechny 3 kroky můžeme provést i v jednom účetním období, popř. i v jednom měsíci.
 
🅱️ Promlčenou pohledávku ponecháme i nadále v účetnictví.
 
V takovém případě rozpustíme (odúčtujeme) zákonnou opravnou položku zápisem MD 391 / D 558. Namísto ní zaúčtujeme účetní opravnou položku zápisem MD 559 / D 391. Zákonné (daňové) a účetní opravné položky rozlišíme nejlépe analytikami k účtu 391.
 
V daňovém přiznání k dani z příjmů:
• Rozpuštěná zákonná opravná položka se projeví jako snížení nákladů na řádku 10 (není třeba provádět úpravu).
• Vytvořenou účetní opravnou položku uvedeme na řádku 40 jako nedaňový náklad.
 
V souladu s § 629 nového občanského zákoníku trvá promlčecí lhůta 3 roky. Tato lhůta však může být i zkrácena či prodloužena. Podrobnosti najdete v novém občanském zákoníku.

„Při účtování množstevní slevy je mimo jiné důležité, zda jsou již zásoby spotřebovány.“

🟢 Množstevní slevu účtujeme zpravidla do období, ve kterém byly zásoby, ke kterým se sleva vztahuje, pořízeny. Pokud je dobropis na množstevní slevu vystaven až v dalším účetním období, zaúčtujeme odhad nebo příjem příštích období.

A pojďme se podívat na jednotlivé situace.

1️⃣ Zásoby jsou ještě na skladě
Slevu na dosud nespotřebované zásoby zaúčtujeme:
• na základě faktury MD 321 / D 112, 132 (nebo opačně s −),
• jako odhad, neznáme-li přesnou výši MD 388 / D 112, 132,
• jako příjem příštích období MD 385 / D 112, 132.

Pokud účtujeme zásoby způsobem „B“ a účtujeme slevu v jiném okamžiku než na konci účetního období, kdy nejsou neprodané zásoby převedeny na účty 112 a 132, snížíme jejich cenu zápisem MD 321, 388, 385 / D 501, 504. A zároveň v mimoúčetní evidenci zásob provedeme zápis o slevě.

2️⃣ Zásoby byly spotřebovány – varianta A
Účtujeme-li o slevě ve stejném období, ve kterém byly spotřebované zásoby zaúčtovány do nákladů, zaúčtujeme slevu jako snížení příslušného nákladového účtu:
• na základě faktury MD 321 / D 501, 504 (nebo opačně s −),
• jako odhad, neznáme-li přesnou částku MD 388 / D 501, 504,
• jako příjem příštích období MD 385 / D 501, 504.

3️⃣ Zásoby byly spotřebovány – varianta B
Účtujeme-li z nějakého důvodu o slevě až v dalším účetním období, zaúčtujeme slevu jako výnos, a to nejčastěji zápisem:
• MD 321 / D 648 (nebo opačně s −).

🔴 Pozor však na chyby minulých let, pokud jsme zapomněli slevu zaúčtovat. V některých případech zaúčtujeme slevu oproti účtu 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let.

💡 V přehledu jsou uvedeny účty 501 a 504. V praxi však tímto účtem může být například i účet 542 – Prodaný materiál, popř. i účty 543 a 513, pokud byly zásoby materiálu a zboží darovány nebo použity na reprezentaci. Záleží na konkrétní situaci.

❗ V případě, že jsme uplatnili při pořízení odpočet DPH, snížíme tento odpočet (platí ve všech třech bodech). Přesná pravidla jsou dána zákonem o DPH.

📌 A pokud není dobropis uhrazen k rozvahovému dni a byl zaúčtován oproti účtu 321, převedeme ho (s ohledem na zásadu významnosti) na účet 315, protože se jedná o pohledávku. Nebo provedeme ruční úpravu jen v rozvaze.

„Účetní případ, který představuje na jedné straně náklad a na druhé výnos, nebude vždy na obou stranách zaúčtován ve stejný okamžik.“

Jeden a ten samý účetní případ, který představuje pro jednu stranu pravděpodobný náklad a pro druhou stranu pravděpodobný výnos.
 
💡 Přesto náklad a výnos nebudou zaúčtovány ve stejný okamžik. Velkou roli totiž hraje mimo jiné zásada opatrnosti.
 
Ustanovení § 26 odst. 3 zákona o účetnictví nám říká:
 
„Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.“
 
📝 A co to znamená v praxi?

Představme si, že společnost KLIENT, a.s. vymáhá po společnosti DODAVATEL, a.s. soudně smluvní pokutu za nedodržení podmínek. K 31. 12. 2024 je na základě probíhajícího soudního jednání vysoká pravděpodobnost (vyšší než 50 %), že společnost KLIENT, a.s. spor vyhraje.

I když je to pro společnosti stejná výchozí situace, budou přistupovat ke smluvní pokutě v účetnictví odlišně. A to právě s ohledem na zásadu opatrnosti.

1️⃣ Pro společnost DODAVATEL, a.s. představuje smluvní pokuta riziko, že bude muset v budoucnu uhradit smluvní pokutu a případně i soudní výlohy. Protože je pravděpodobnost vysoká, zaúčtuje rezervu zápisem MD 554 / D 459.

2️⃣ Pro společnost KLIENT, a.s. představuje smluvní pokuta možný zisk. Ten však nebyl k 31. 12. 2024 dosažen. Jinými slovy, na úhradu pokuty nevznikl jistý nárok. Společnost může o výnosu účtovat až v okamžiku, kdy bude soudně rozhodnuto o tom, že jí smluvní pokuta náleží, resp. v okamžiku, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. Proto nebude o výnosu k 31. 12. 2024 účtovat.

„Při roční kontrole záloh nezkoumáme jen to, zda byla záloha uhrazena, ale i to, zda bude skutečně zboží dodáno nebo služba poskytnuta.“

Při roční kontrole záloh zkoumáme i to, zda bude skutečně zboží dodáno či služba poskytnuta. A pokud ne, je třeba to zohlednit. Platí to samozřejmě pro poskytnuté i přijaté zálohy.

📝 A pojďme si to vysvětlit na příkladu z praxe.

Společnost uhradila v roce 2024 zálohu na výrobní stroj. Na základě daňového dokladu k záloze uplatnila odpočet DPH. Stroj měl být dodán v září 2024.

Stroj byl v září 2024 skutečně dodán. Společnost ho však nepřevzala, protože dodávka neodpovídala tomu, co bylo ujednáno ve smlouvě.

V březnu 2025, kdy společnost sestavuje účetní závěrku, je v podstatě jisté, že stroj dodán nebude, resp. že společnost stroj od tohoto dodavatele pořizovat nebude. Dodavatel nereaguje na žádosti společnosti o vrácení zálohy.

✅ Protože vše nasvědčuje tomu, že nedojde k dodání stroje, přeúčtujeme zálohu na účet 378 – Jiné pohledávky, popř. na účet 315 – Ostatní pohledávky.

✅ Zároveň zvážíme tvorbu účetní opravné položky k této pohledávce, resp. k nevrácené záloze. Opravná položka bude daňově neuznatelným nákladem.

✅ Je-li vysoká pravděpodobnost, že dodavatel nevrátí zálohu do 1 roku od rozvahového dne, vykážeme ji v rozvaze jako dlouhodobou pohledávku.

💡 Navíc má společnost povinnost vrátit DPH ze zálohy. A to i v případě, že dodavatel nevystavil dobropis a není možné se s ním na tom domluvit. Vyplývá to z ustanovení § 74 odst. 2 zákona o DPH, které nám říká:

„Uplatnil-li plátce odpočet daně z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z poskytnuté úplaty uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že dané zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění, je povinen provést opravu odpočtu daně.“