SESTAVENÍM ÚČETNÍ ZÁVĚRKY TO NEKONČÍ
Účetní závěrku nestačí jen sestavit. Je třeba ji také včas a správným způsobem zveřejnit. A často je třeba zveřejnit i další dokumenty a informace.
CO OBSAHUJE ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
Účetní závěrka obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu.
Střední a velké účetní jednotky sestavují povinně i přehled o peněžních tocích (cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu.
VÝROČNÍ ZPRÁVA
Společnosti, které mají povinný audit, vyhotoví povinně i výroční zprávu, jejíž součástí je i zpráva o vztazích. Přehled informací, které má obsahovat výroční zpráva, najdete v § 21 zákona o účetnictví.
ZVEŘEJNĚNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
Co znamená zveřejnění účetní závěrky
Zveřejněním účetní závěrky se rozumí její uložení do sbírky listin rejstříkového soudu, kde je společnost registrována.
Společnosti, které jsou povinny předložit výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu k uložení do sbírky listin do veřejného rejstříku jejím prostřednictvím.
Ostatní společnosti zašlou účetní závěrku a případně i výroční zprávu na příslušný rejstříkový soud s žádostí o jejich uložení do sbírky listin.
Od 1. 1. 2021 mohou navíc tyto společnosti v souladu s § 21b zákona o účetnictví předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně.
V praxi to znamená, že spolu s přiznáním a účetní závěrkou společnost podá Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, která je přílohou k položce (řádku) č. 11 I. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Do kdy a v jakém rozsahu zveřejníme závěrku
Společnosti, které mají povinný audit, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
Spolu s účetní závěrkou a výroční zprávou je společnost povinna zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny předepsaným způsobem (viz předchozí odstavec).
Účetní závěrku společnost zveřejní v rozsahu, v jakém ji sestavila, a v případě, že má společnost povinný audit, zveřejní ji v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.
Pokud má společnost povinný audit, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
Účetní závěrka se vyhotovuje a ukládá v českém jazyce, popřípadě spolu s překladem listiny v cizím jazyce.
Povinnost zveřejnění se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.
Nezveřejňujme více, než jsme povinni
Společnost, která je malou nebo mikro účetní jednotkou bez povinného auditu, nemá povinnost zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jí tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Má však povinnost výkaz zisku a ztráty sestavit, a je-li obchodní společností, pak v plném rozsahu. Rozvahu a přílohu může tato společnost sestavit a zveřejnit ve zkráceném rozsahu.
Přitom pro své vlastní potřeby může společnost samozřejmě sestavit rozvahu v plném rozsahu a může sestavit i přehled o peněžních tocích.
Není však třeba zveřejňovat více informací, než ukládá zákon.
Účetní závěrka jako celek
Je-li to jen trochu možné, zasíláme pro větší přehlednost rejstříkovému soudu účetní závěrku jako celek. Znamená to, že nezasíláme a nezveřejňujeme rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu jako samostatné dokumenty.
CO DALŠÍHO ZVEŘEJNIT
Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu majetku
Představenstvo, resp. správní rada akciové společnosti, která nezpracovává výroční zprávu, vyhotoví povinně v souladu s § 435, resp. 456 zákona o obchodních korporacích zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za nějž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti.
Společnost uloží zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za nějž se zpráva sestavuje.
Zpráva o vztazích
Zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou sestavují všechny společnosti, které jsou ovládanou osobou, a to bez ohledu na to, do jaké kategorie účetních jednotek patří, a bez ohledu na to, zda mají nebo nemají povinný audit.
Informace potřebné k sestavení zprávy o vztazích najdete v § 82 až § 88 zákona o obchodních korporacích, definici ovládané a ovládající osoby najdete v § 74 a § 79 zákona o obchodních korporacích.
V případě, že společnost sestavuje výroční zprávu, je zpráva o vztazích její součástí. Pokud společnost výroční zprávu nesestavuje, uveřejní zprávu o vztazích v souladu se zákonem o obchodních korporacích ve sbírce listin samostatně ve lhůtě, ve které je povinna zveřejnit účetní závěrku.
Informace o rozdělení zisku a vypořádání ztráty
Obchodní společnosti jsou také v souladu se zákonem o obchodních korporacích povinny zveřejnit ve sbírce listin rozhodnutí valné hromady schvalující účetní závěrku včetně návrhu rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky.
Z praktických důvodů je vhodné tyto informace zahrnout do přílohy v účetní závěrce, obzvláště v případě, že společnost využije možnosti zveřejnit účetní závěrku prostřednictvím podání u příslušného správce daně.
Jiné dokumenty
Společnost je povinna do sbírky listin ukládat i další dokumenty, které nesouvisejí s účetní závěrkou. Výčet dokumentů, které sbírka listin povinně obsahuje, najdete v ustanovení § 66 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
POSTUP PŘI PŘEDÁVÁNÍ DOKUMENTŮ
Ministerstvo spravedlnosti ČR vydalo v roce 2014 dokument, který definuje podrobnější technické a organizační aspekty při předávání PDF dokumentů určených k založení do sbírky listin. Jeho znění můžete najít na stránkách justice v sekci Podání do veřejného rejstříku.
ZA NEZVEŘEJNĚNÍ HROZÍ SANKCE
Pokud společnost nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu, hrozí jí podle § 37a zákona o účetnictví pokuta až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv. Tyto přestupky v prvním stupni projednává finanční úřad. Finanční úřady zatím ve větší míře pokuty neudělují a zpravidla na nezveřejnění účetní závěrky upozorní a dají lhůtu k vyřešení.
Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104 zákona o veřejných rejstřících. Podle tohoto ustanovení je možné uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
Pokud společnost nebude plnit svoji povinnost předkládat požadované listiny opakovaně nebo bude-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby a bude na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací podle § 105 zákona o veřejných rejstřících. V tomto případě však rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou společnost upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Při sestavování účetní závěrky vám pomohou šikovné nástroje a návody.